Luhačovice už po staletí patří mezi významné lázně. Tuto pozici jim vybudoval právě rod Serényiů, jehož historie je s Luhačovicemi už od 17. století neodmyslitelně spjata.

Členové rodiny Serényiů se opakovaně projevili jako osvícení správci svých panství a státníci. Gabriel místní lid například už v roce 1636 osvobodil od roboty. Ačkoli rod původně pochází z Uherska, po staletí vytrvale prokazoval loajalitu Čechům a Moravanům. Na jejich stranu se postavili i při bitvě na Bílé hoře, na což doplatili dočasným zabavením části majetku.

Podobný osud je potkal znovu po několika staletích, když jim zámky v Lomnici i Luhačovicích zabavili komunisti. Učinili tak navzdory tomu, že tehdejší majitel Alois Serényi za první republiky plně podporoval Československo, kterému dokonce sloužil jako důstojník v záloze. Bojovat byl připravený i během mobilizace v roce 1938. Následující rok pak podepsal Deklaraci české a moravské šlechty, ve které příslušníci šlechtických rodů vyjadřovali loajalitu prezidentu a českému lidu, čímž se vystavili nacistické perzekuci. Německé občanství Alois přijal, ale až pod silným nátlakem, aby zachránil šest obyvatel Luhačovic, které Gestapo drželo jako rukojmí. Všech šest rukojmích bylo následně propuštěno. Neustálé výhružky jeho nejbližší rodině ustaly a především pominulo přímé nebezpečí, že budou odebrány jeho děti.  K přijetí německého občanství ho vybízelo i vedení lázní, aby tak zlepšilo pozici lázní a ochránilo jejich zájmy během okupace. Mnoho dobových dokumentů a svědectví potvrzuje, že díky jeho mimořádnému zapojení Luhačovice zůstaly jediné neponěmčené lázně v zemi. Tím pádem zachránil 1600 českých pracovních míst.

Zabavený majetek se Isabelle Thienen, nejmladší dceře Aloise Serényiho, vrátil v restituci až v létech  2016/17. Zámek Luhačovice v té době využívaly Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže. Základní umělecká škola se rozhodla ze zámku odejít v březnu 2020 a DDM v prosinci 2020. Nyní se připravují plány smíšeného využití.