Thienen jsou urozená rodina, jejíž počátky sahají k „Equites Originarii“ – nejstarším aristokratickým rytířům Šlešvicka-Holštýnska. Během staletí rodina vlastnila sídla v Německu, Belgii, Dánsku, Rusku, Rakousku a nyní také v České republice.
Pravopis jména Thienen se postupně měnil z Tyne a Tynen na Tinen, Thien, Tienen, Thinen až se konečně ustálil na současném Thienen. Baroni Thienen-Adlerflycht, kteří náleží k vysoké šlechtě Dánska, jsou jedinou větví této rodiny, která existuje dodnes.
Genealog Johann Daniel Eberus v roce 1670 publikoval spis „Insignia et tabula genealogica dominorum a Thinen“, ve kterém popisuje a vysvětluje původ rodiny. Podle jeho práce byli Thienen vykázáni z Šlešvicka-Holštýnska na počátku 9. století Karlem Velikým. Rodina utekla do Brabantska (dnešní Belgie) a založila město Tienen (francouzsky Tirlemont). Jméno Thienen se poprvé objevuje v dokumentu Karla Holého datovaného k 20. dubnu 872.

Prvním zcela prokazatelným členem rodiny, který nesl rodinné jméno, byl rytíř Heneke z Thienenu (cca. 1270 – 1320), který v roce 1314 podepsal královský výnos. Tento výnos je nyní v Dánském státním archivu. Jeho vnuk Johan z Thienenu (1232 – cca. 1390) měl dlouhou politickou kariéru a také sloužil jako správce vévodství ve Šlešvicku.
Rodina Thienen měla vždy silný vztah k architektuře a stavitelství, což si člověk snadno uvědomí, pokud se zaměří na řadu rodinných hradů a zámků, které Thienenovi postavili. Tento vztah k budování a stavbám pokračuje do dneška na Lomnici a v Luhačovicích.
Příklady panských domů a zámků vybudovaných rodinou
Zámek Wahlstorf
Původně vodní hrad Wahlstorf byl postaven v 15. století Detlevem z Thienen (1430 – 1490) a jeho synem Clausem (1482 – 1542). Tento hrad se stal jedním ze dvou rodinných sídel, ze kterých rodina pochází. Je jedním z nejstarších zachovaných rodinných sídel v Šlešvicku-Holštýnsku. Po více než 320 letech v rodinném vlastnictví byl v roce 1788 zděděn rodinou Plessenových, kteří ho vlastní dodnes.

Zámek Kühren
V roce 1469 získal Detlev z Thienen sousedící panství Kühren a vybudoval zde dnes již neexistující hrad. Pozemek zůstal v držení rodiny Thienen do roku 1756 a stejně jako Wahlstorf se stal jedním ze dvou původních rodinných sídel.

Zámek Güldenstein
Hrad Güldenstein byl postaven v roce 1726 Heinrichem Thienen (1686 – 1737), který na stavbu najal slavného architekta Rudolfa Mathiase Dalina. Vodní zámek leží na oválném ostrově a je obklopen rybníkem. Představuje ukázkový příklad barokní architektury v Šlešvicku-Holštýnsku a dnes je vlastněn velkovévody z Oldenburgu.

Zámek Grünholz
Zámek Grünholz byl postaven v letech 1749 až 1752 na pozůstatcích původního hradu Idou Lucií z Thienen, rozenou Brockdorff, vdovou po Heinrichovi z Thienen. Dnes je zámek vlastněn princeznou Šlešvicka-Holštýnska.

Thienenhof/ Palác Thienen
Palác Thienen v Itzehoe byl postaven v 16. Století a dodnes je nejdůležitější sekulární budovou ve městě. Správce Steinburgu, Otto z Thienen (1514 – 1582), tento zámek získal v roce 1569 a v dalších letech zde postavil rodinný dům. Dnes je v něm umístěno okresní muzeum.

Gut Bülk
V roce 1687 Claus Christoph I. z Thienen (1657 – 1708) získal nemovitost Bülk v dánském Wohldu. V roce 1708 pak ke svému jmění přidal usedlosti Ravensbek a Eckhof. Následně jeho syn Claus Christoph II. Thienen (1693 – 1752) rozdělil majetek na tři části, které odkázal svým dětem. Stará farma Ravensbek byla rozšířena na statek Neu-Bülk. Farma Eckhof byla rozšířena na statek Eckhof, dnes vlastněný hrabaty z Reventlow, a stará farma Bülk byla výrazně zmenšena a od té doby je známá jako Alt-Bülk.


Baroni Thienen-Adlerflycht
Nejstarší větev rodiny získala titul baronů v roce 1840 od dánského krále Kristiána VIII. Prvním, kdo v rodině tento titul nesl, byl Konrad Christoph Thienen-Adlerflycht (1804-1884) a jeho následníci.

Rodové jméno a kombinace Thienen-Adlerflycht vznikla díky svatbě Konráda Christopha Thienen s Luisou Thekla Adlerflycht v roce 1833. Adlerflychtové byla starobylá urozená rodina ze Švédska, která se později přesunula do Frankfurtu nad Mohanem. Ve snaze zabránit úplnému vymizení jména po smrti otce Louisy Justiniana Adlerflychta (1761 – 1831) a jejího strýce Carla Friedricha Christiana Adlerflychta (1765 – 1835) vzniklo toto dvojité příjmení.
Syn Konráda Christopha Karl (1835 – 1900), který si vzal za ženu Elisabeth Sergejevnu ze Zybina (1847 – 1933), byl hlavním komorníkem Lucemburska a diplomatem ve službách Dánského království a řady německých vévodství na císařském soudě ve Vídni.

Rodina se proto přestěhovala do Rakouska, kde jeho syn Waldemar (1869 – 1942) pojal za ženu hraběnku Helenu Dubskou z Třebomyslic (1874 – 1956) a vlastnil hrad Katzenberg v Horním Rakousku. Waldemar byl hlavním komorníkem Lucemburska a později zdědil matčiny majetky v Rusku, o které ale po Říjnové revoluci v roce 1917 přišel.


Jeho vnuk Wolfgang (1896 – 1942) si vzal za ženu hraběnku Annu Thun-Hohenstein z Děčína (1903 – 1943) a přestěhoval se na zámek Neuhaus v Salzburgu, který získali jako svatební dar.

Když rodina Serényiových uprchla do Rakouska, našli útočiště právě na zámku Neuhaus. Právě zde se Isabella Serényi seznámila se svým budoucím manželem, Konradem Christophem Thienen-Adlerflycht (1924 – 2010). Konrad Christoph byl významným historikem a po studiu teologie a historie se soustředil na studium urozených rodin, které vykazovaly vysokou úroveň společenské zodpovědnosti a osvícenství v dobách před Velkou francouzskou revolucí, v době průmyslové revoluce a v 19. století obecně. Konkrétně se soustředil na členy rodiny z matčiny strany, Thun-Hohenstein z Děčína. Jeho praotec kníže Franz Thun-Hohenstein byl zemským hejtmanem Čech ve stejnou dobu, kdy byl praotec Isabelly Otto Serényi zemským hejtmanem Moravy.
Potomci Isabelly a Konráda Christopha Thienen nyní žijí v Lomnici a Luhačovicích.
